New wilderness


New wilderness - Landscape featival prague 2018

In the summer months, Prague will become a scene of the sixth annual international Landscape Festival, which focuses on urban public space and urbanized landscape in the Czech Republic. For this year’s edition, Prague’s localities, whose future is currently the subject of discussions Štvanice island , Rohanský ostrov island, Vítkov hill and Žižkov, were selected on the basis of a discussion with professional public. In the framework of future revitalization they should become an example of the quality development of urban landscape and public space in the wider centre of Prague. This exhibition wants you to be guided through these locations using conceptual studies, competitions or student projects that have been or are being realized in recent years.
The festival does not have a central area. Its main idea is a creation of an alternative tourist route to the overheated centre, the interconnection of the “Prague Wilderness” and the introduction of the potential of possible future centres of social activities of these city districts. In addition, the search for broader urban relations to other localities such as Holesovice Market, Bubny, Florenc, Palmovka, Olšanská or Jarov.

Dagmar Šubrtová, Dry tree, 2018, rusty metal, height 410 cm, Rohanský island, Prague 
An area formerly extensively used by humans, eventually abandoned and left to their own development, where in a short period of time they win spontaneous natural processes, once again turns into a casual inhabited zone without official management. Some plants species will prevail here in spontaneous succession processes, others with the contribution of the current changing climate, will not compete with each other.

more: http://landscape-festival.cz/en/lfp2018/

                                               Suchý strom, 2018, Rohanský ostrov, Landscape festival Praha

                                               Suchý strom, 2018, Rohanský ostrov, Landscape festival Praha

Suchý strom, 2018, Rohanský ostrov, Landscape festival Praha



Mrvka myší ocásek a kozí brada pochybná aneb proč jsou haldy svéráz Kladenska, kterým je třeba se chlubit


Dagmar Šubrtová vystavuje 26 barevných fotografií pořízených v letech 2009 až 2011 na haldách bývalých kladenských dolů Mayrau, Ronna a Schoeller. Na snímcích ukazuje tzv. území nikoho - postupně zarůstající odvaly hlušin, poslední stopy po zaniklých hlubinných dolech v okolí Kladna. Tato „terra incognita“ se stala po tři roky cílem jejích nočních výprav s fotoaparátem v ruce. Paralelně v této novodobé laboratoři krajiny hledala „neviditelné“, když pořizovala snímky hald termokamerou a posléze začala objektivem fotoaparátu zkoumat viditelné, tedy přesněji to, co je možné vidět v noci. Noční haldy vzbuzují ostražitost, běžný ruch utichá, neznámé zvuky a potlačovaný strach zjemní smysly, což umožňuje obezřetně pronikat do neznámého terénu nové divočiny. Předkládá obraz krajiny, kterou shledává jako fascinující. Nechybějí sice tradiční atributy romantika jako je měsíc, ostrý kontrast světla a stínu (obstaraný foto bleskem) i osamělé putování, které generuje emoce smutku či latentního ohrožení, ale motivy jsou syrové a banální - terén pokrytý drobnými suchými lístky osiky, šípkové pruty plné ostrých trnů trčících ve zsinalém světle, světélkující kmeny mladých bříz nebo bíle kvetoucí rostlina, kterou už, už znovu pohlcuje tma. Obrazy vyřezávají krajinu v detailu bez jasných prostorových vztahů, to vše sjednoceno formátem 50 x 35 cm. Autorka se snaží vyfotografovat podstatu té divně mladé krajiny.


Kladensko patří do staré sídelní oblasti, kde člověk žil přinejmenším od neolitu - mladší doby kamenné. Nikdy nebyla zcela zarostlá lesem, po dobu posledních 12 000 let vytvářela polosvětlou mozaiku travnatých a křovištních ploch, jež střídaly smíšené lesy. Po nálezu uhlí ke konci 18. století krajinu ovládly šachetní věže, komíny hutí, haldy a podle pamětníků i svědectví fotografií byla pokryta závojem dýmu a uhelného prachu. Postupně tu v okolí 200 uhelných šachet a štol vzniklo asi 150 hald - odvalů hlušiny. Změny byly tak zásadní, že Kladensko má sníženou krajinářskou hodnotu.


Na základě průzkumu publikovaném ve studii Obnova krajiny Kladenska narušené dobýváním (2004) přírodovědci učinili překvapivý závěr. Z hlediska biodiverzity - rozmanitosti a početnosti rostlinných a živočišných druhů jsou haldy jako „území nikoho“, kde je omezen pohyb a lidské aktivity se odehrávají jenom na malé ploše, ve většině případů obohacením krajiny. Obsahují rozsáhlé nepřístupné terény, kam se léta nikdo nedostal a tak měly bezzásahový režim jako někde v národním parku. Představují přírodní oázy svého druhu vložené do okolní industriální nebo zemědělské krajiny. To, co je tu cenné, často nijak nepřipomíná líbeznou přírodu, divné houby a mechy, které rostou jen na prosolených půdách, nezpevněné holiny, které ještě zpomalují postupný příchod pionýrských druhů rostlin. V rámci Kladenska mají tyto druhy zde zvláštní optimum.


O svébytnosti, hodnotě a zajímavosti fenoménu „nové přírody“ bylo sneseno důkazů dost. Vyskytuje se tu 6 druhů obojživelníků, 3 druhy plazů, 87 druhů ptáků a 11 druhů savců, 27 druhů obratlovců, mnoho z nich je zvláště chráněných. Bylo popsáno 50 minerálů a dva zcela nové: kladnoit a kratochvílit. A rostliny ? - jen jména některých stojí za to vypsat: mrvka myší ocásek /Vulpia myuros/, villosum/, laskavec bílý /Amaranthus albus/, škarda makolistá /Crepis rhoeadifolia/, kozí brada pochybná /Tragopogon dubius/, milička menší /Eragrostis poaeoides/, hulevník panonský /Sisymbrium altissimum...


Radoslava Schmelzová 2011

Rat's-tail Fescue and Yellow Goat's Beard or Why the Tailing Dumps are the Kladno Region’s Distinctive Features Which Need to Be Flaunted

Dagmar Šubrtová is holding an exhibition of 26 colour photographs taken between the years 2009 and 2011 in the tailing dumps of the now defunct mines of Mayrau, Ronna and Schoeller near the town of Kladno. The photos show the so-called no-man’s land – the tailing dumps being gradually overgrown by vegetation, the last traces of the closed down deep mines in the Kladno area. The “terra incognita” had become her target for three years worth of night explorations with a camera. At that same time she was searching for the “invisible” in this modern laboratory of landscape, having taken pictures with a thermal camera, after which she began to explore the visible – or rather what can be seen at night – with the lens of a regular camera. The dumps arouse wariness at night, the daily bustle winds down, unknown sounds and suppressed fear sharpen the senses, allowing one to penetrate the unknown terrain of the new wilderness. She submits an image of the landscape which she finds fascinating. Although the traditional romantic attributes – such as the Moon, sharp contrast of light and shadow (provided by the photographic flash) as well a lonely pilgrimage which generates emotions of sorrow or latent danger – are still there, the motifs are raw and trivial: the ground covered with small parched aspen leaves, rose hip twigs are full of sharp thorns sticking out in pallid light, phosphorescent trunks of young birches or the white flowers of a plant which are just about to be swallowed by darkness again. The images leave out the landscape, offering no spatial relations, united in their use of the 50x35 cm format. The author is trying to take a snapshot of the nature of this strange young landscape.

The Kladno region is a part of ancient settlement where people have lived since at least the Neolithic era. It has never been completely forested, forming in the past 12,000 years a semi-light mosaic of grassy areas and bushes, alternating with mixed forests. After the discovery of coal in the end of 18th century the landscape began to be dominated by mining towers, the chimneys of iron works, tailing dumps and, according to witnesses as well as photographs, it was covered in a veil of smoke and coal dust. Little by little, about 150 dumps formed in the vicinity of 200 coal mines. The changes were so vast that the region has seen its landscape value severely diminished.

Based on research published in the “Renewal of Kladno Region’s Landscape Damaged by Mining” in 2004, natural scientists have made a surprising conclusion. From the viewpoint of biodiversity – the diversity and number of plant as well as animal species – the tailing dumps as a “no-man’s-land” with limited access and human activity allowed only in a small area are in most cases a contribution to the landscape. They contain large inaccessible areas where no one can have entered for years, they have been under a non-intervention regime just like in a natural preserve. They represent oases of nature of sorts, inserted into the surrounding industrial or agricultural landscape. The valuable elements here usually don’t look anything like the beautiful nature we are accustomed to – strange mushrooms and moss which only grow in soils saturated with salts, and patches of loose barren ground which still inhibit the invasion of pioneer vegetation. Within the Kladno region those species enjoy special advantages here.

Plenty of evidence has already been presented about the peculiarity, value and remarkable quality of this “new nature” phenomenon. There are 6 species of amphibians, 3 species of reptiles, 87 species of birds, 11 species of mammals, 27 kinds of vertebrates, many of which enjoy special protection. Some 50 kinds of minerals were found here, two of which are new: kladnoite and karatochvilite. And what about plants? Some of their names alone are worth mentioning: rat's-tail fescue (Vulpia myuros), white pigweed (Amaranthus albus), Crepis rhoeadifolia, yellow goat's beard (Tragopogon dubius), little love grass (Eragrostis poaeoides), tumbleweed mustard (Sisymbrium altissimum) …

Radoslava Schmelzová, 2011           
                                   

                                               Nová divočina - haldy Mayrau, 2009, digitální tisk, 80 x 45 cm
                                              










V okolí Kladna zbyly po dobývání uhlí haldy hlušiny vynesené z kilometrových hloubek. V každé z nich probíhaly nebo probíhají neviditelné procesy, halda prohořívá, materiál se sesedá, přijímá vodu a zarůstá slanou travou a tajemnými houbami, aby se připravila na první kolonizátory z říše fauny. Tajemné chemické děje probíhají skrytě. Termokamera dokáže odhalit žhoucí neviditelnou podstatu zbytků útrob země, oko, které ji vede, nehledá estetiku jemných barev, ale teplotu a tvar dějů probíhajících v nitru tělesa haldy. Hledání neviditelného v  prostoru, čase, významech a věcech neznamená zahloubat se do vlastní citlivosti, ale vybrat si takový postup zkoumání, kde mysl je nástrojem zobrazení tušeného neviditelného. 
Radoslava Schmelzová 

In the vicinity of Kladno, after the mining of coal, the heap of heap was dumped from kilometer depths. In each of them, invisible processes have taken place or are running, the heap is scattered, the material is seated, it accepts water and it is covered with salt grass and mysterious mushrooms to prepare for the first colonization of the fauna. The mysterious chemical processes are hidden. The thermal camera can reveal the gigantic invisible essence of the remnants of the tumulus of the earth, the eye that guides it does not seek the aesthetics of subtle colors, but the temperature and shape of the events taking place inside the body of the heap. Finding an invisible space, time, meaning, and things does not mean to render itself sensitive, but to choose such a process of exploration, where the mind is a tool for imagining a suspected invisible.Radoslava Schmelzová 



                                               Tajný oheň, 2007, termosnímky kladenských hald


                                               Tajný oheň, 2007, termosnímky kladenských hald, Altán Klamovka

                                               Tajný oheň, 2007, haldovina, Altán Klamovka

                                         Tajný oheň, 2007, termosnímky kladenských hald, Dům umění Opava, kostel sv. Václava

                                         Tajný oheň, 2007, termosnímky kladenských hald, Dům umění Opava, kostel sv. Václava

                                               Tajný oheň, 2007, termosnímky kladenských hald, Dům umění Opava, kostel sv. Václava